Potomitan

Site de promotion des cultures et des langues créoles
Annou voyé kreyòl douvan douvan

KREYOLAD 564

Kréyolomaj ba Armand NICOLAS

20.3.2015

Jid

Jédi pasé pa koté Laréjion sal «Camille DARSIERES» té ni gran penteng pou an mapipi éti an mézon édision té trouvé nésésè mété’y a lonè.

Erèzdibonnè yo pa atann i kasé pip-li, pas Matinik sé lè ou mò ou ka trapé valè.

Arman Nikola sé prèmié istorien ki koumansé kabéché asou listwa Matinik épi anlot kanman. Chonjé i mété déwo an brital liv «La Révolution escalavagiste du 22 mai 1848» «Le combat d’André Aliker» ek dives artik asou listwa Matinik. Fok di tou, i viré fè sòt «L’insurrection du sud en septembre 1870» épi an mofwazaj an kréyol tou.

Sé yonn dé prèmié boug ki jété an bel kout zié asou «22 mé  Matinik». Si jòdijou anlo moun ka alé laplaj jou-tala sé pas i fè nou chonjé sé té jou neg pété chenn apré anlo lit.

Arman viré di ba sa ki té la:

— Ni trop divizion an péyi-a, nou poko sa wè sa ki véritab lelmi nou!

Ivet rimet li an laklé kom kado. Mé I di, laklé a sé linité. Lè nou yonn a lot nou ka pli fò. Pou Matinik sòti anba jouk kolonialis fok I fè linité. Sé sa I anvi, mé es chak bètafé pa ka kléré pou nam li?

Kon tout sé artis la ki té la-a, nou anvi di’y mèsi pou saw fè.

Mèsi pou chimen ou débwazé, atjelman sé nou ki pou konitinié défriché, koutlasé, simen pou an jou nou pé rivé planté ba ich nou.

Arman ou sé an bel kanman
Pou nou pa kontinié san manman
Goumen yonn kont lot kon zanfan.
Kon dé vié bersez gran-manman
Yo té lé déplasé 4 militan
Dufon, Mauvois, Guiteaud, ek wou Arman
Ou pa ladjé ou té san lajan
Ou gadé dinité’w, nou bien kontan.
Mé ou pa achté van.

Nou ka viré di’w mèsi pou tousa ou fè ba Matinik asiré nou ké planté’y menmsi sé anlè woch kayè i ké lévé.

Mèsi Miisé Arman NIKOLA

Jid

crabe

Sommaire Kréyolad

 Viré monté